Nizozemský úřad pro ochranu údajů (AP) bude klást otázky ministru zahraničních věcí Wopke Hoekstrovi ohledně použití algoritmu, který se používá při posuzování žádosti o krátkodobá víza (Schengenské vízum).
Tento algoritmus, nazvaný 'Rozhodování podporované informacemi“, pomáhá úředníkům v Haagu rozhodnout, zda požádat o a Schengenské vízum maximálně devadesáti dnů by měly být vyšetřeny pouze krátce nebo intenzivně.
Schengenské vízum je vízum, které umožňuje osobě legálně cestovat do a v rámci země Schengenský prostor, oblast v Evropě, kde je povolen volný pohyb osob. Schengenské vízum je určeno pro turisty a další krátkodobé cestovatele, kteří chtějí cestovat do schengenského prostoru na pobyt do 90 dnů.
Nárůst počtu zamítnutých žádostí o víza ze Surinamu
Nedávno vyšlo najevo, že procento zamítnutých žádostí o víza z Surinameri loni to bylo 17,4 procenta oproti 5,5 procenta v roce 2017. Ministr Hoekstra tvrdí, že je to hlavně proto, že mnoho Surinamců předkládá neúplné vízové soubory. Nicméně podle článku v NRC Handelsblad algoritmus by vedl k většímu počtu aplikací z Paramaribo, které by bylo nutné intenzivně zkoumat. AP má podezření, že profilovací software může podporovat diskriminaci.
Otázky týkající se registru algoritmů a aspektů samoučení
Poslanci D66 Dekker-Abdulaziz a Podt chtějí od ministra Hoekstra vědět, zda byl tento algoritmus zahrnut do registru algoritmů. Jsou také zvědaví, zda se jedná o samoučící se algoritmus, který samostatně vyhledává charakteristiky lidí, kteří jsou podle ministerstva zdravotnictví Zahraniční styky představují zvýšené riziko, a proto by měly být studovány intenzivněji. Pokud tomu tak není, chtějí vědět, které charakteristiky mají prediktivní hodnotu pro konečné skóre rizika.
Vliv osobních charakteristik na rizikový profil
Nakonec se poslanci ptají, zda osobní charakteristiky, jako je národnost, náboženství, věk, pohlaví a etnický původ, ovlivňují vliv spadající do „profilu šance“ nebo „profilu rizika“.
Zdroj: Různá média
Související příspěvky: